bio

tomáš brokl

Jsem Tomáš. Muzice se věnuji od dětství, kdy jsem v "lidušce" začínal s trumpetou v ruce a pokračoval usednutím za bicí soupravu. Svoji lásku k hudbě jsem prohluboval i na střední škole. Při studiu Konzervatoře Jana Deyla v Praze, obor ladění klavírů, jsem sice zjistil, že ze mě ladič ani pi(j)an nikdy nebude, ale táhlo mě to k různým hudebním formacím a projektům. Během studia jsem měl příležitost zahrát si, společně se svými spolužáky, se škálou skvělých muzikantů (např. Daniel Landa, Aneta Langerová) . Ačkoliv bicí nástroje pro mě byly favoritem a zařekl jsem se, že u piana nikdy neskončím ( musel jsem to slíbit svým profesorům povinného klavíru ), osud mi to namíchal přesně naopak. Zjistil jsem, že díky sluchu a hudebnímu citu prostě za ty "klapky" patřím.   

V průběhu dalších let jsem působil či hostoval v několika hudebních tělesech ( kapely Livemotive, Ouwey, The Krabice revival band, Dan Landa revival, Nekřič!, MAT4). Pokud si kladete otázku, na co jsem hrál, tak jak jinak než na klapky (klávesové nástroje) s občasným škemráním o song na bicí. 

V současné době aktivně působím pouze v kapele Nouzový režim.

hudební tvorba

Již v pubertě, když jsem měl splín, komponoval jsem. No, nedá se úplně říct komponoval - prostě vznikaly moje první songy, které byly často velmi depresivní a neposlouchatelné. Postupem času jsem se z toho asi nějak "vypsal" a moje skladatelské střevo začalo nabírat trochu jiný směr. Moje muzika je možná jednoduchá, ale o to více (prý) chytlavá. Díky muzikantům Nouzového režimu dostali mé autorské skladby "koule" a baví nejen nás, ale (prý) i posluchače. 

Díky zájmu o technické vymoženosti jsem si doma vytvořil malé skromné hudební studio a začal jsem se zdokonalovat v alchymii nahrávání hudby. Jasně, pořád jsem amatér, ale za ta léta jsem vytvořil stovky nahrávek vlastních i převzatých skladeb, které nyní slouží jako hudební podklady projektu "Medvěd huláká na lesy". 

návrat do hudební minulosti

jak jsem začal fotit ?

Začalo to nevinným kamarádským rejpáním s mým nejlepším kamarádem a současně dvorním fotografem Nouzového režimu Jirkou. Při procházení fotek z akcí Nouzáku jsem chtěl po Jirkovi trochu jiné kompozice fotek, z více úhlů, s jinou hloubkou ostrosti a ... v té době jsem to nedokázal tako specifikovat a tak jsem nebyl schopen Jirkovi vysvětlit, co po něm vlastně chci. Jirka mi po krátké diskuzi řekl: "Tak si to, ty vole, zkus sám... " :D Což byl první impuls. 

Druhým impulsem byla doba covidová. Půst od hraní, žádné akce a zábavy. No a tak jsem si pořídil bazarový Canon a šel jsem si to zkusit :D Byl to zprvu boj, hlavně pochopit systém a naučit se pracovat v postprodukci. Ale nakonec to tak nějak klaplo, což? 

Postupem času přilétl dron, obnova zařízení a tak dále. Ale nebojte se, za fotografa se nepovažuji a jen tak považovat nezačnu :D 

video a střih - začátky

Znáte to - videa si dneska na mobilu nahraje a sestříhá kdokoliv. Ale dřív to bylo trochu jinak. Můj první počin, kterého jsem se zhostil v roli samozvaného režiséra, scénáristy, kameramana ( na vypůjčenou home kameru po boku zkušeného kameramana Leona) a střihače byl realizován v roce 2015 - 2016, kdy jsme s Nouzákem nahrávali svůj první videoklip k písni Máme výjezd. 

Jasně, dřív jsem si k této činnosti trochu přičichl, kdy jsem se díval jiným přes rameno jak nastavují kameru a jak stříhají video. Ale zkušenosti prostě chyběly. 

Vsázel jsem na chytlavý song o životě dobrovolného hasiče, vsázel jsem na cool scénář, který jsem měl v hlavě, vsázel jsem na skvělé lidi okolo sebe, kteří do toho se mnou šli a díky kterým má klip fakt úžasnou atmosféru. Někteří lidé v mém okolí, co na klipu makali, byli skeptičtí - nikdo z nich nevěděl, co se mi honí v palici, jaký je scénář, jak mám domyšlený střih a jak to celé vůbec dopadne, kor když ten Tomáš nikdy klip nenatáčel. No a dopadlo to neuvěřitelně :)